Příklady aplikací

Automatické čištění kyslíkového čidla to je komfortní bezobslužný provoz při měření kyslíku v libovolném místě při jakékoliv kvalitě vody. Sliz, vláknité látky ani jiné nečistoty nejsou na závadu.

Kyslíkové čidlo bez automatického čištění umístěné v aktivační nádrži s vodou obsahující slizové mikroorganizmy po 1 týdenním provozu bez čištění

Kyslíkové čidlo s automatickým čištěním umístěné v aktivační nádrži s vodou obsahující slizové mikroorganizmy po 12 měsíčním provozu bez manuálního čištění.

Biologické čistírny odpadních vod

Měření koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě je využíváno především pro monitorování a řízení aktivačního a nitrifikačního procesu. Vhodná koncentrace kyslíku umožňuje minimalizovat energetickou spotřebu aeračních zařízení a současně zajistit optimální provoz aktivačního (nitrifikačního) a denitrifikačního stupně v neustále se měnících provozních podmínkách. Lze proto efektivně odstraňovat jak organické znečištění tak současně i znečištění dusíkatými látkami při minimální spotřebě elektrické energie, která tvoří jednu z největších nákladových položek při provozu ČOV.
Systémy INSA pro měření koncentrace kyslíku pracuji spolehlivě na stovkách čistíren, jak komunálních, tak také čistíren odpadních vod z potravinářských technologií, koželužen, farmaceutického průmyslu, na ČOV asanačních ústavů (kafilérií) atd. Přístroje jsou prakticky bez výjimky spojeny buď z frekvenčními měniči, nebo s automaty ovládajícími výkon aeračních zařízení stupňovitě. Převodníky můžou řídit frekvenční měniče přímo bez dalších zařízení.

Měření koncentrace kyslíku na ČOV je velice náročné především v těch případech, když se na povrchu kyslíkových čidel vytváří sliz. Pro údržbu zařízení to znamená čistit čidla v extrémních případech i jedenkrát denně. Pro tyto případy je ideálním řešením automatické čištění - snímač SPO 41MEK. Nepříjemné manuální čištění čidel v tomto případě zcela odpadá. Údržba systému spočívá v tom, že se systém jednou za cca 6 měsíců jednoduše překalibruje na vzduchu. Rekalibrace se provádí pootočením snímače v upínce, tak aby kyslíkové čidlo bylo na vzduchu a odstartování kalibrační procedury stlačením tlačítka v převodníku. Kalibraci provede převodník automaticky. Po ukončení kalibrace se snímač pootočí zpět do pracovní polohy a tím je kalibrace ukončená.
Automatické čištění přináší bezpečnější provoz a samozřejmě také pro obsluhu komfort i v těch případech, kdy se na čidle sliz nevytváří a čidlo je více nebo méně čištěno pohybem měřené vody.

Dalším místem technologie ČOV ve kterém je důležité sledovat koncentraci kyslíku jsou regenerační nádrže kalového hospodářství. I tady je hlavní problém měření kontaminace povrchu čidel.
Měření kyslíku je důležité rovněž v dočišťovacích nádržích - rybnících. Měření se v těchto případech provádí při minimální rychlosti pohybu vody, kdy naprostá většina kyslíkových čidel nemůže bez přídavného míchání pracovat. Čidla CSOT 43 díky extrémně malé spotřebě kyslíku pracují i v těchto případech naprosto korektně bez přídavného míchání. Nepatrná rychlost vody rovněž znemožňuje - na rozdíl od aktivačních nádrží ČOV - samočištění čidel. Měření nelze bez automatického čištění provozovat. I v těchto případech pracují systémy INSA s automatickým čištěním naprosto perfektně.

Úpravny vody

Měření kyslíku je důležité také v úpravnách vody, které zpracovávají povrchovou vodu. Změny koncentrace kyslíku informují o změně organického zatížení a také můžou signalizovat uvolňování manganu do surové vody. Koncentrace kyslíku v surové vodě rovněž ovlivňuje provozní režim jednotlivých technologických stupňů úpravny.

Monitoring povrchových vod

Koncentrace kyslíku je významnou informaci o znečištění povrchové vody. V čistých povrchových vodách se koncentrace kyslíku pohybuje obvykle mezi 85 až 95% nasycení, ale může být v biologicky nebo chemicky kontaminovaných vodách podstatně nižší nebo podstatně vyšší. V průběhu denního cyklu se koncentrace v důsledku změn intenzity fotosyntézy mění. Dynamika změn je výrazně vyšší u silně eutrofizovaných vod. Měření koncentrace kyslíku je součásti každé monitorovací stanice. Pro tyto aplikace je rovněž velice výhodné použít snímače s automatickým čištěním - SPR 41ME, případně SPO 41ME, které umožňují dlouhodobý bezobslužný provoz stanice.

Chov ryb

Informace o množství kyslíku ve vodě je životně důležitá pro rybářské technologie - odchovny ryb, sádky, rybníky. Koncentrace 3 až 4 mg/l se obvykle považuje za dolní hranici. Závisí od citlivosti ryb. Lososovité ryby vyžadují koncentraci kolem 6 mg/l. Pro tuto aplikaci je možno s výhodou použít závěsné čidlo CSOT 63.
Kontinuální měření koncentrace kyslíku v těchto zařízeních je relativně obtížné ze dvou důvodů. Jedním důvodem je skutečnost, že povrch separační membrány je velice rychle kontaminován. Druhým důvodem je malá rychlost pohybu měřené vody, která nestačí pro činnost většiny čidel a současně snižuje samočištění čidel - čidla je nutno čistit denně.
V těchto případech se významně uplatní příznivá vlastnost čidel INSA - velice malá spotřeba kyslíku a tudíž možnost měřit i v prostředí bez pohybu vody. Automatické čištění čidla (snímače SPO 41ME, SPR 41ME) pak umožňuje spolehlivou činnost systému prakticky bez jakékoliv údržby.
Pro operativní měření koncentrace kyslíku v rybnících, sádkách, odchovnách ryb lze použit kapesní měřič kyslíku MKT 44A nebo přenosný měřič MOT 66. Oba přístroje jsou dodávány s čidly, které nepotřebuji přídavné míchání. Stačí ponořit čidlo do vody, počkat na ustálení hodnoty a odečíst koncentraci na displeji. Není nutné s čidlem pumpovat nebo provádět jiné prostocviky.

Potravinářský průmysl

Kyslík hraje důležitou roli ve všech fermentačních procesech - např. při výrobě piva. V mladině musí být dostatečné množství kyslíku aby byl proces kvašení optimální. Naopak po ukončení kvašení se musí udržet koncentrace kyslíku co nejnižší.
Zbytková koncentrace kyslíku rozhoduje o trvanlivosti vyrobeného nápoje. Pro dosažení dlouhé doby skladování musí být koncentrace maximálně několik desetin mg/l.